Mgr. Miriam Pešková

Ovládat cizí jazyky, číst v originálu je bezesporu báječná záležitost. Pravdou však zůstává, že základním kamenem národní identity, svébytnosti, je vlastní jazyk, jeho rozvoj a hlavně zachování. Kvalitní dílo jiné kultury vždy stojí za to, aby se s ním seznámil každý, i ten, kdo ovládá „pouze“ jazyk země, ve které se narodil.

Tuto otázku jsem zodpověděla mnohokrát na jiných místech, snad tedy už jen tolik – žiji ve smíšené československé rodině, miluji oba dané jazyky, jejich nuance, styčné plochy i absolutní rozdíly. Práce s oběma je dobrodružná a nesmírně zajímavá.

Jsem ze Středního Slovenska, oblasti nejryzejší, libozvučné slovenštiny, kterou jsem se vždy snažila pěstovat, a uchovat si ji jako jeden z nejcennějších pokladů.

To ani nelze vyjmenovat – rodina, láska, přátelé, zdraví, práce, neutuchající víra, domov, voda, slunce, vzduch, zvířata, kytky, hory, údolí, studium, knížky, sochy, obrazy, hudba, divadlo, film, poctivost, čest, laskavost…

Lidská pýcha, touha po moci, chamtivost, rozpínavost, málo pokory…

Vážím si, že tady mohu být.